Bratislavský výlet aneb jak jsme se měli na Y-Games, den poslední

“No jo, já vim,” říkám si, když mi vedle hlavy hraje a vibruje ta otravná věc. Zase. Je ráno, přesně 6:30. Zase. Téměř polomrtví se scházíme o pár minut později na chodbě mezi pokoji.
“Čus, čau, ahoj” zní v našem kolečku čtyř párků. Jen Láďův pozdrav nějakým způsobem zanikl. Aha, on je vlastně nachlazený. Jeho hlas zní ještě hůř než včera. Lépe řečeno, nezní.

Hladoví a nechtění

Vydáváme se vstříc našemu bratislavskému rituálu, kterým jest ranní nákup ve zdejším koloniálu. Blížíme se a já dychtivě očekávám, jaké zajímavé lidi potkáme dnes. Smutného smajlíka nám na tváři udělá cedule na dveřích obchodu oznamujíc nám, že v neděli mají zavřeno. Problémem je, že v okolí areálu se nachází pouze tento obchod. Jsme tedy odkázáni na školní automat se sušenkami a dobrou vůli organizátorů, zda nám donesou nějaké jídlo. Nikdo z nás nemá čas dojít kamkoliv dál.
Po cestě k areálu školy Láďa suchým a tichým hlasem oznamuje, že půjde na pokoj a pokusí se ještě trochu vyspat z nemoci. Prozatím si vezme komentování na paškál Dan a Tedy. Všichni souhlasíme s tím, že se Láďa dostaví na komentování minimálně grandfinále. Přicházíme kolem sedmé ke dveřím školy. Rádoby hlídač nás nechce pustit dovnitř, že prý hráči tam ještě nesmějí.
“Ale my jsme streameři,” odpovídáme. Marně. Načež Dan na jeho otázku, proč by nás měl pouštět dovnitř, říká:
“Pokud nás nepustíte dovnitř, nebudete mít stream a my pojedeme domů”.
Důležitě se cítící chlápek na okamžik vejde do dveří školy a za pár desítek sekund nás, po rozhovoru s dalším stejně důležitým chlápkem, pouští do dveří.

Nejdřív zábava, potom práce. Nebo tak nějak . . .

Ihned po příchodu do naší streamovací místnosti nás přichází pozdravit Igor. Dozvídáme se, že začátek je opět psaný na osmou hodinu, čili máme asi hodinu na veškeré přípravy. Vzhledem k tomu, že už máme všechno nastaveno, není nikde problém. Alespoň ne u nás.
O pár minut později se dozvídáme, že se někteří hráči nedostavili. Podle neoficiálních informací prý z důvodu společenské únavy z předchozího večera. Za normálních okolností bychom takovou prodlevu využili ke snídání, jenže jsme si žádnou nepřinesli. Pouštíme si tedy na internetu kdejaké kraviny na zabití času, jakými jsou například videa na Dota Watafak, Dota Cinema, aj.
Je zhruba 9:00 a Igor nám oznamuje, že se brzy začne hrát první hra, a to duel ve finále Winners bracketu mezi týmem Black King Bar a týmem Krab.

Tým Krab

Tým Krab, plně soustředěný na finálový zápas ve Winners Bracketu

Tým Black King Bar a manažer

Stejně soustředěný tým Black King Bar, včetně nervózního manažera

První finalista, první videorozhovor

Vše jde jako po másle, když náhle při třetí hře hráči ztrácí pakety a vypadávají servery (díky, Rafe). Po menší přestávce se zápas dohrál a tým BKB si vítězstvím zajišťuje grandfinálovou účast na zimních Y-Games.
Po domluvě s Danem se vydávám pro jeho kamaráda, Tulexe, offlanera týmu Black King Bar, aby přišel poskytnout rozhovor pro AR Studio. Dan mezitím nastavuje webkameru a mikrofon.
Po včerejším setkání mne Tulex zná minimálně od pohledu, tak není problém, když přicházím za jejich týmem a říkám:
“Ahoj, prosim tě, můžeš se mnou jít nahoru? OFFak by s tebou chtěl udělat rozhovor.”
“Ne, ať jde Miško,” směje se.
“Dan mě poslal pro tebe,” kontruji jeho smích.
Souhlasí a už ho vedu do naší streamovací místnosti. Ode mne si ho již přebírá Dan a já jdu zkontrolovat zvuk na notebooku. Tam je vše v pohodě, a ještě se jdu ujistit o kvalitě zvuku na televizích v budově. K mému překvapení u televizí sedí celý tým Black King Bar včetně manažera a bedlivě sleduji svého kamaráda.
Na videu jsou menší problémy s kvalitou zvuku, protože Tulex je příliš daleko od mikrofonu. Jdu zpět za Danem a ten po mém nahlášení problém vyřešil.

Je to tady, boiz and grillz !

Vše prozatím běží jako po másle a všichni si vychutnáváme víkendové Doto plnými doušky. Civíme do obrazovek a hltáme každou sekundu každé hry. Kluci komentují jednu hru za druhou, až se prokomentovali ke grandfinále. Nově, od jarních Y-games, se finálové klání přesouvá na hlavní pódium. Hráči si tak musí své mašiny dotáhnout na pódium.
Danův patent No. 2

Naneštěstí nás opustil Danův původní patent se sušenkami a kelímkem. Byla nouze a sušenky Dan snědl. Musel tak použít patent číslo dva, kelímek a krabičku na brýle.

Těsně před zahájením finále k nám přichází Igor s prosbou, že jeden z hráčů týmu Black King Bar nechal na pokoji headset a nemá náhradní, zda bychom mu nemohli zapůjčit. Po krátkém zvážení nabízím svůj, a Igor ho s díky odnáší na pódium. Později se dozvídám, že Miško byl tím provinilcem (jinými slovy, pokud BKB vyhraje finále, tak bych rád, kdyby si na mě kluci vzpomněli s poděkováním v eurech).
Na řadu přichází to, kvůli čemu jsme vlastně tady. Grandfinále mezi týmem Black King Bar, obhájcem trofeje z minulého roku, a týmem Flyoverr, který se probojoval přes tým Krab z finále Losers Bracketu. Na poslední chvíli si pořadatelé usmysleli, že kvůli sponzorům musí kluci použít jejich overlay. Zkrátka je potřeba na streamu poděkovat sponzorům. V pauze Teďák ořezává detaily, aby byly ve hře vidět všechny důležité informace.

BKB a Flyover na hlavním pódiu

Hráči jsou připraveni. Probíhá pickovací a banovací fáze v první hře.

Psaná forma je v tento moment zbytečná, tak si pojďme finálové klání vychutnat společně na videích:

1. hra

2. hra

! SPOILER ALERT ! Rozhovor s vítězem

Zax, Miško, Tulex, SeeQuick, Wlad

Po dvou hrách jasně vítězí tým Black King Bar ve složení (na obrázku zleva) Zax, Miško, Tulex, SeeQuick, Wlad.

Během poslední hry, kdy SeeQuick zahrál opět svého fenomenálního Meepa, jsem před rozhovorem dal do chatu na streamu anketu, koho diváci chtějí na zpověď. Celkem jednoznačně vítězí SeeQuick, pro něhož se vydávám na hlavní pódium. “Čau, prosim tě, můžeš jít se mnou na rozhovor?” “Ať ide Tulex,” usmívá se. “Ale diváci si vybrali tebe,” opáčím. Uvideně se na mě podívá, stejně tak celý jeho tým na mou odpověď reaguje překvapeně. Jen seskočil z pódia a už ho vedu k nám do studia. Cestou se ptám mimo záznam: “Moc pěknej Meepo. Ten byl pro diváky, že jo?” “Jo, bol,” směje se nahlas. Ani jsem si nevšiml, ale v patách nám jde manažer týmu. Dan už předělal periferie a vytvořil provizorní studio, kde bude nyní Láďa dělat interview s midařem týmu Black King Bar. Celý rozhovor si můžete vychutnat v následujícím videu, kterému celou dobu v místnosti přihlížel manažer týmu:

[collapse]

Hurá do Práglu aneb domov, sladký domov

Fuuha, je to tady. Konec. Úspěšně jsme to zvládli. Kluci odkomentovali dva dny plné Doty 2, já jsem natočil nesmysl videa na kameru, vyfotil mraky fotek, a zapsal si do svého bločku všechny důležité události za tři dny, včetně cesty. Všichni máme dostatek materiálu pro svoji tvorbu. Nyní už zbývá jen “postprodukčně” vše zpracovat.

Technika je sbalena. Před vchodem do školy se ještě loučíme s Tulexem a Miškem, které Dan požádal, aby mu dali vědět, pokud budou s týmem hrát nějaký zajímavý zápas. Bude to fajn obsah na stream.
Je zhruba jedenáct večer, a my se ploužíme do zdejší pětihvězdy, abychom si sbalili svých pár švestek a odtáhli zpět do Práglu. Nebudu vám lhát, všichni jsme utahaní jako koťata.
Cestou autem se snažím být nejdéle vzhůru, zatímco Dan a Teďák odpadli. Snažím se si povídat s Láďou, aby mu cesta rychleji utíkala a aby nám do cesty nepřišel mikrospánek. Někde u Jihlavy už únava padla i na mne. Chvíli předtím, než jsem obtiskl své čelo na boční okénko, se probudil Teďák, a tak bude mít Láďa nového parťáka.
Probouzím se zhruba na sjezdu na Říčany.
“Ještě kousek,” říkám si.
Vystupuji z auta, beru batoh a loučím se s kluky. Je přesně 1:55 a já otevírám dveře do bytu. O pár minut později plně vyčerpaný upadám do hlubokého spánku. Je to ale příjemné upadnutí, jelikož mám za sebou velmi pestrý víkend.

Závěrečné titulky

Co říct nakonec? Samozřejmě ohlédnout se za sebe a uvědomit si, kdo nám pomáhal. Chci za nás za všechny poděkovat organizátorům, kteří dali na naše slova z jarních Y-Games a rozdělili Dota 2 turnaj do dvou dnů namísto jednoho. Komplexně si myslím, že šlo o velmi zdařilý turnaj po organizační stránce. Od minulého turnaje je vidět velký pokrok a podle mého názoru má Y-Games potenciál stát se velmi úspěšnou LANkou do budoucna. Kluci a holky na sobě pracují a mají můj obdiv.
Největší dík ale patří Igorovi jakožto hlavnímu Dota 2 adminovi. Jeho vstřícnost a ochota cokoliv zajistit byla bezkonkurenční a pod jeho vedením zápasy šlapaly tak, jak měly. Pokud, samozřejmě, hráči nedělali problémy. Nakonec, to on pozval AR Studio na první Y-Games.
Kdybych měl vymyslet pomyslnou cenu jako například “Odměna za celoživotní dílo”, tak bych ji udělil všem lidem, kteří nebyli tolik vidět při hlavním eventu, ale my jsme je vídali. Byli to všichni, kdo stěhovali jakékoliv lavice, stoly, nosili nám jídlo, pití, zařizovali pro nás maličkosti a řešili velké problémy. Kupříkladu problémy s internetem, monitory, apod.

AR tekutiny

Pořadatelé byli ochotní a celý víkend nás zásobili tekutinami, abychom mohli, zejména Dan s Láďou, podávat maximální výkony.

Všechno zlé je pro něco dobré a jelikož tento článek vychází s poměrným zpožděním, mohu vám tak přiložit video z našeho výletu do Bratislavy na turnaj Y-Games Winter Challenge 2015.

2 komentáře

Add a Comment