Fan fiction #1 – Do posledního dechu

Fan Fiction

Vítejte u nové rubriky s názvem Fan Fiction, kde se čas od času objeví povídka, která je založena na fungování AR Studia a pochází od našich diváků. Pokud budete mít zájem sami přispět, tak se nebojte napsat na náš Facebook, nekoušeme… moc…

První povídku připravil Tomáš „PoKo“ Pokorný.

Píše se rok 2055. Rok, ve kterém Goťák znovu dostal posmrtného Slavíka a ani tentokrát to nečekal, další rok, ve kterém mi ze skvělého Valve drop-systému nic nepadlo, a rok, ve kterém jsme se konečně dočkali 6. dílu Trine 2. Zdá se to být jako včera, kdy jsem se s Hráškem poprvé setkal u piva a společně sledovali stream AR studia. Ten včerejšek je hodně daleko, ale přesto, jak jsme se změnili my a svět kolem nás, tak fungování AR studia se naopak téměř nezměnilo.

Setkali jsme se jako vždy plni očekávání před dalším komentovaným zápasem. Poručili si vychlazené a netrpělivě čekali na legendární: „Tak co, Láďo, slyšíme se?“ Měli na pořadu dne zápas EG proti Team Secret, finále TI45. Svět se zdál být o kousek lepší, když se na Twitchi rozsvítilo červené světýlko a stream začal obvyklými písničkami. „Ta stará dobrá klasika, co Hrášku?“ pravil jsem s pořádným pivním knírem pod nosem. „Je to nesmysl,“ odpověděl s úsměvem, ale v tom nás už přerušily nějaké zvuky z Danova mikrofonu.

Když jsem mluvil o téměř stejném AR studiu, něco se přeci jen změnilo. Tedy nyní nosí plenky z nutnosti, nikoli pro legraci, a dudlík vyměnil za kojeneckou láhev, protože může přijímat jen tekutou stravu, ale nenechte se ošálit. Je to pro kluky stále stejná osina v zadku při Trinu a jeho Shaker stále dosahuje světových kvalit. A co Dan a Láďa? Přeci jen vydělali pár peněz a, i když se je snažili divákům vrátit v soutěžích a dalším vylepšování streamů, tak museli uznat, že pokud mají komentovat dál, budou potřebovat příslušnou péči, a tak už nějaký čas bydlí spolu v bytě s nonstop servisem a během komentování se střídají u kyslíku. Navíc mohli díky štědrým příspěvkům vydat své knihy. Láďa sepsal své knowledge bomby do několikadílné „Alkopedie“ a Dan ho následoval svou knížkou „Povídání o Wardách“.

„Tak co Láďo, slyšíme se?“ ozvalo se z reproduktoru a my celí netrpělivý vyčkávali na Láďův hlas. Jenže ten nějak nepřicházel. Najednou se tam ozval z dálky hlas jedné jejich sexy ošetřovatelky: „Kurva, dědek si furt neumí zapnout to naslouchátko.“ Po chvíli technických machinací si hlášku přeci jen zopakovali a pozdravili své publikum. Nelenili a s bravurou již pokračovali v komentování picků a banů jednotlivých týmů. Oba celky si vzaly to nejlepší, co mohly, a tak nikoho nepřekvapí, že dnes již skutečný děda Fear si vzal svou Maginu, konečně v pubertě Sumail svého Storma a proti nim vždy s Black hole připravený Puppey na Enigmě. Ani v roce 2055 se týbýčko nehraje, na což samozřejmě Láďa nezapomněl poukázat, i když: „Ve skutečnosti v jednom rozhovoru Fear přiznal, že s týbýčkem už konečně začínají experimentovat a je možné, že se ho během dnešního večera dočkáme.“  Zápas začal a na klucích byste jejich věk nepoznali, Dan tahal své mini statistiky z paty, Láďa na nás shazoval své knowledge bomby a naše notýsky už přetékaly vědomostmi. Zápas byla jedna velká akce, až klukům docházel dech. Vlastně doslova. Při jedné akci najednou zastavili stream a Láďu museli oživovat, protože si zapomněl převzít kyslík. Naštěstí jejich ošetřovatelky byly dostatečně schopné na to, aby nám Láďu udržely při životě. „Když s ustaranými obličeji přibíhaly, bylo to jako bych se znovu koukal na pobřežní hlídku,“ později toho večera vzpomínal Dan. Láďovo bezvládné tělo leželo v pozici Superman na stole, když se k němu ošetřovatelky konečně dostaly. Okamžitě si jej vzaly do parády a začaly s oživováním. „Dýchej, dýchej,“ křičela jedna, zatímco mu druhá poskytovala dýchání z úst do úst. Najednou se něco stalo! Jedna z ošetřovatelek s úšklebkem koukajíc na Láďův rozkrok řekla: „Sabi, myslím, že jsi ho už probudila k životu.“ Bylo to tak, Láďa se skutečně probral a pro jistotu se dožadoval více vzduchu z úst Sabiny, prý jen pro jistotu. Chvíli to ještě trvalo, ale holky nám ho přeci jen vrátily zpátky pod fontánu a stream mohl pokračovat.

Hláška střídala hlášku a my se nepřestali divit, kde se to v klucích bere. Když jsme je viděli naposledy, Dan se nám chlubil znovu dlouhými vlasy, i když jsme jeho pleš za bujnou hřívu moc nepovažovali, a Láďa svůj styl precizně zastřižených vousů vyměnil za filosofické dlouhé vousy, na kterých bylo znatelně vidět, že se znovu vrátil ke svému chlebu s máslem. Nicméně za mikrofony jakoby zrovna dostali občanku a nenechali nás chvíli v klidu. „To se mi snad zdá, proč Secret celou dobu nehitovali ranged raxy?“ s údivem až skoro rozhořčením říká Láďa, „tak otevřete si notýsky, Láďa vám to vysvětlí,“ reaguje Dan. S uspokojeným výrazem se Láďa pouští do vylepšování Dota komunity a dlouhým monologem nám popisuje všechny různé situace útoku na bázi a výhody či nevýhody hitování jedněch či druhých raxů. Jenže to by nebylo finále TI, kdyby nebyl během svého nadšeného vysvětlování přerušen další akcí. S enormním úsilím se hráči EG snažili dohnat Puppeyho Enigmu, když v tom se najednou otočil chytajíc rovnou 3 hrdiny týmu EG do své Black hole. „Do jakého nesmyslu se to EG právě dostali?!“ burácel Láďa, když v tom se najednou za Puppeym objevil PPD na Treantovi se svou ultinou. Dokázal chytit hned 4 hráče týmu Secret, kteří se řítili na milost vydaným hráčům EG s odhodláním z nich vymlátit poslední zbytky naděje na výhru v turnaji. Bylo to snad poprvé, kdy při podobně obrovské akci Láďovi došla slova a jen s úžasem pozoroval, jak jeden po druhém hrdinové týmu Secret padají jako hrušky k zemi. Dan to neunesl a jeho typickým nepopsatelným vyjíknutím rozčísl ticho panující na streamu, jako Zeusův blesk hrdinu na druhém konci mapy. „Všichni hrdinové týmu Secret jsou mrtví! Full team wipe!“ křičí kluci společně. „EG dokázali využít té výhody, kterou měli k dispozici a utíkají si pro kufřík mega podivínů,“ uzavírá hodnocení velkého souboje Dan a zápas se chýlí ke konci. „Ale zase, sám jsi viděl, jak byl Fear ze začátku zajebaný a přesto dokázal EG dotáhnout do vítězného konce a vše znovu dohnat, kdy ten kluk bude moc starý na to, aby hrál Dotu?“ diví se Láďa, zatímco padá trůn týmu Secret.

S Hráškem jsme ještě rozdýchávali ten poslední souboj a s trochou nostalgie vzpomínali na další fenomenální The International. Kluci znovu nezklamali a připravili nám skvělý týden plný živých přenosů a i po těch letech nás naučili mnoho nového. Měl to být jejich poslední International, ale nikdo nepochyboval o jejich comebacku a třeba i comebacku po comebacku po vzoru Haška. Přeci když konečně zařídili účet na twitteru, nemůžou jen tak skončit…

Pro ty, kteří nestihli náš Trine 2 let’s play!

Add a Comment