Fan fiction #2 – Bylo, nebylo… (2. část)

Fan Fiction

Určitě jste se už nemohli dočkat druhé části povídky, kterou si pro vás připravil Marek “Hrach” Čihař. Pokud budete mít zájem sami přispět, tak se nebojte napsat na náš Facebook
Přečtěte si první část, pokud jste tak neudělali!

No, nezbývá než zjistit, co se děje. Prckové mě stále bombardují otázkami. Tak se dávám do vyprávění…

„Kdysi dávno začali všichni moji kamarádi hrát fenomén naší doby, Dotu. Pořád jsem se jim divil, proč to hrajou a co z toho mají. Nikdo mi to nedokázal pořádně vysvětlit. Našel jsem si pár videí a koukal na ně, stejně jsem to nějak nepochopil. Nakonec mě tlak okolí donutil si ji stáhnout a nainstalovat. A tak sem začal hrát.“
„A jak ti to šlo, dědo?“ Samozřejmě prckům nemůžu lhát. „No, děti, rád bych řekl, že dobře, ale opak je pravdou. Naštěstí se našlo pár trpělivých lidí, kteří si se mnou zahráli. Ale pořád jsem na to líp než váš otec. Ten tomu nikdy nepřišel na chuť.“

Vibrace telefonu mě vytrhává z rozhovoru. „Tome? Nevíš, co je s Danem?! Láďa nám nic neřekne.“ „Hele kámo, nevim. Ale taky by mě to zajímalo.“ „Myslíš, že by to mohl být konec AR Studia?“ „To snad ne.“ „No Láďa to sám neutáhne a Tedy je zmagořenej z těch let’s playů. Pořád hledá poslední kešku v Tomb Raiderovi.“

„A co je to AR Studio??“ Zákeřná otázka od malých lidiček. „AR Studio, děti, to je projekt právě Dana a Ládi, kteří se tak nějak rozhodli obohatit naší komunitu o pěknou Dotu. Jsou to legendy. Stejně jako Tedy, týpek, co dělá famózní let’s playe a RafaQQ, grafickej mág. A to nesmím opomenout mistra Nefa a jeho neskutečné highlighty. No a k nim jsme se náhodou přisrali já a Tom, známější jako poKo.“

Druhý zápas se rychle blíží. Bojím se toho, co přijde. Bude komentovat jen Láďa? Nebo narychlo někoho splaší? Ale koho? Tedy je mimo, Robin jde na večeři se svou holkou, kterou náhodou sbalil v roce 2015, a Nef po tom, co dokončil Highlights z téhož roku, padl vyčerpáním.

Začínají picky. Je to tu. Tak co bude?? Nekonečně dlouhá minutka. Připadá mi to jako století. Ozve se už konečně něco?

„Tak co Láďo, slyšíme se?“ „Ehm, slyšíme.“ „Tak to je super, protože nás čeká druhá hra NR proti NS.“

Čumim s hubou dokořán. Co se to s nim stalo, takového elánu najednou. Žádné pauzy na kyslík. Elán jak za mlada. A najednou zpráva na telefonu. Koukám a nevěřícně čtu: „Sorry hoši, nějak to se mnou seklo. Nerozdejchal sem ty nervy. Ale už je to v poho, sem s Láďou v muzeu. AR žije dál!“

Add a Comment